Chihayafuru

Chihayafuru

Český název: Chihayafuru
Originální název: 
ちはやふる
Rok vydání:
2011 – 2012
Žánry: josei, podle mangy, romantika, sportovní, školní život, ze života

Překlad: Umeko (1 – 2) a ladymanson (3 – 25)
Korektura: Tan (1), Klotylda (2) a Kanda-hime (3 – 25)

Obsah: Snem Ayase Chihayi, žákyně šesté třídy, je, aby se z její starší sestry stala nejznámější modelka v Japonsku. Teprve nový žák Wataya Arata ji přesvědčí o tom, že má mít svůj vlastní sen, který se týká jí samotné. A tak se Chihaya dostává ke karetní hře zvané Karuta, kterou začne nejprve pro zábavu a poté i závodně hrát společně s Aratou a dalším spolužákem Mashimou Taichim. Ani po 4 letech se Chihaya svého snu nevzdává, ačkoli ostatní už neberou Karuto vůbec vážně. To umíněnou dívku ale nezastaví od snah dát dohromady tým a pokusit se vyhrát národní turnaj o titul Mistra a Královny.

Díl:Název:Release:Titulky:Jazyk:
01Kvetoucí květinaHorribleSubsCZ
02Je to rudáHorribleSubsCZ
03Z panensky čistého sněhuHorribleSubsCZ
04Smršť padajících okvětních lístkůHorribleSubsCZ
05Pohled na půlnoční měsícHorribleSubsCZ
06Teď kvetou v Devátém PaláciHorribleSubsCZ
07Ale s přicházejícím podzimemHorribleSubsCZ
08Zvuk vodopáduHorribleSubsCZ
09Ale nemohl jsem se schovatHorribleSubsCZ
10Výměna pozdravů a sbohemHorribleSubsCZ
11Obloha je cesta domůHorribleSubsCZ
12Prozářil ona zakázaná poleHorribleSubsCZ
13Za tebou jsem se vypravilHorribleSubsCZ
14Proto už tam není žádná z nichHorribleSubsCZ
15Jako perly, co zůstaly na podzimních listechHorribleSubsCZ
16Podzimní listí z hory OguraHorribleSubsCZ
17Svět z něhož není únikuHorribleSubsCZ
18Kvetoucí slivoně voní pořád stejněHorribleSubsCZ
19Jak léta plynulaHorribleSubsCZ
20Jako perly, co zůstaly na podzimních listechHorribleSubsCZ
21Zatímco sníh padal na mé rukávyHorribleSubsCZ
22Jak má krása skomíralaHorribleSubsCZ
23Ta noc je již skoro u konceHorribleSubsCZ
24Nikdo nechce vidět překrásné SakuryHorribleSubsCZ
25Měsíční svit čistý a jasnýHorribleSubsCZ
AllCelá sérieHorribleSubsCZ
„Nikdy se nesměji nejlépe. Bojím se, že by to mohlo být naposledy.“ Jan Werich